Časopis Šipkař 06/2009

Šipky zůstávají dál jen přidruženým členem ČSTV

Valná hromada ČSTV se konala jako každoročně v druhé polovině dubna. A tak jako každoročně, byla i letos na pořadu jednání přihláška šipek za řádného člena ČSTV. Zástupcům jednotlivých zúčastněných svazů bylo evidentně jedno, který že svaz se to letos za řádného člena hlásí. Přihláška šipkařů (tentokrát samostatná od ČŠO) je brána jako každoroční folklór, s nimž je třeba se každým rokem vypořádat. Bohužel pro šipkaře, je to každý rok stejné…

Valná hromada probíhá v nymburském Sportovním centru ve dvou částech — nejprve jednají na společném zasedání sbor zástupců tělovýchovných jednot a sbor zástupců sportovních svazů. Tohle jednání bývá dlouhé a únavné. Troufnu si tvrdit, že jen hrstka z přítomných se v uváděných informacích a především číslech orientuje. Ostatně to dokládá i diskuze k jednotlivým bodům. V ní už tradičně vystupuje pár lidí, kteří cítí potřebu se na tomto plénu prezentovat. A jen několik z nich je té diskusi opravdovým přínosem. Patří k nim třeba Pavel Telička, bývalý vyjednavač našeho vstupu do Evropské Unie a dnes předseda svazu ragby. Umí mluvit (aby ne) a dokáže formulovat zásadní body pro další jednání. K vášnivým účastníkům diskusí patří předseda svazu extrémních sportů, který extremismus předvádí i ve svých vystoupeních. Například letos uvedl svůj příspěvek tím, že členové jeho svazu musí vyznávat a ctít PRAVDU, protože na ní v extrémních sportech často závisí i jejich vlastní život (to je sport co? Jde v něm o život…!). Po tomto exposé, klidně poukázal na slabou účast přidružených členů na VH (z dvacítky nás tam bylo asi šest) s tím, že každý tento přidružený člen ubírá z peněz ČSTV 200.000 korun ročně. Až samotný předsedající schůze musel následně poopravit jeho výrok s tím, že NE KAŽDÝ, ALE VŠICHNI DOHROMADY dostávají uvedenou částku (respektive je jim každoročně slibována). Odpovědí na tuto „extrémní“ pravdu bylo jen autorovo pokrčení rameny — no a co, spletl jsem se... I tak se dá pracovat s pojmem „pravda“. Není náhoda, že v souvislosti s diskutujícími zmiňuji jen zástupce sportovních svazů. Ze sboru zástupců tělovýchovných jednot, totiž nikdy nikdo nediskutuje. V závěru společného jednání dojde také tradičně na Aleše Hušáka, šéfa Sazky a.s., který zde svým akcionářům skládá účty. A tady platí co bylo výše uvedeno. Nikdo těm číslům nerozumí (a souvislostem už vůbec ne). Hospodaření Sazky a vše co s ním souvisí je věc natolik složitá a odborná, že vše co pan Hušák řekne, musí brát drtivá většina tohohle shromáždění za svaté….

Když skončí společné zasedání, bývá zpravidla podvečer a zástupci obou komor ČSTV se rozdělí a jednají samostatně. A právě zde dochází na tradiční hlasovaní o přijetí šipkařů za řádného člena. Krátké představení, připomenutí úspěchů a pak odpovědi na dotazy předsedů svazů, které prostě šipky v ČSTV nechtějí. Urputným šipkobijcem je člověk zastupující patrně sdružení bojových sportů. Omlouvám se, že nejsem schopen více konkretizovat, ale oni se tam totiž všichni dobře znají a oslovují se jen křestními jmény, takže je pro nezasvěceného přetěžké se v tom orientovat. Letošní diskusi neobohatil (protože VH opustil ještě před zasedáním svazů) tradiční odpůrce šipek, již zmiňovaný extrémní předseda extrémních sportů. No a pak tu je především zástupce jedné rodiny a několika jejích přátel sdružených ve svazu bobistů a skeletonistů. Jen pro ilustraci — jde o olympijský sport, kterému se u nás věnuje 96 (slovy devadesátšest) lidí a na tuto svou bohulibou činnost mají v ročním rozpočtu vyčleněny statisíce korun. Tento akcionář Sazky byl letos posledním diskutujícím (tuším že dohromady čtvrtým). Jeho slova by se dala zjednodušeně shrnout asi následovně: Sami máme málo, tak se o NAŠE peníze nebudeme s nikým dalším dělit. Na to si předseda o vstup žádající ČŠO „dovolil“ jen malinkou poznámku o tom, že nerozdělují JEJICH peníze, ale peníze, které jim zákonem (o a.s. Sazka) dává stát. Údiv a překvapení nad „troufalostí“ žadatele bylo ve tvářích přítomných znát natolik, že předsedající dal okamžitě hlasovat o ukončení diskuze. A hned po tom o přijetí či nepřijetí ČŠO za řádného člena ČSTV. Ze čtyřiceti čtyř zúčastněných svazů bylo PĚT pro přijetí a TŘI se zdrželi….

Šipky tedy dál zůstávají členem k ČSTV pouze přidruženým…

Tak trochu symbolicky zněla slova Lenona při našem odchodu z jednání: „Tak za rok třeba zase Vy…“

Zdeněk Vylíčil